| ELYSIUM | press | recenze | ELYSIUM-Private Hell (2007) |

Elysium, brutal-popová skupina z Týnce nad Labem

press

zpět

ELYSIUM-Private Hell (2007) (webzine Rockmag) www

Recenze vydařeného alba Private Hell od kapely Elysium, rozhodně nepřehlédněte, protože kapelu Elysium budete moci vidět i na letošním Rockmag.cz Metalcore Tour 2007 ... Jaké je jejich posledním album a čím překvapí? O tom je tato recenze.

Skupina Elysium mě nezaujala kvůli stylu, ale kvůli skutečnosti, že v ní zpívá můj kamarád Jirka Veselý, který je pro většinu jihlavských metalistů znám spíše z posledního jeho projektu Territory, který bohužel již neexistuje. Domluvil jsem se s ním tedy a převzal z jeho rukou album skupiny Elysium – Private Hell, na němž se zpěvově a autorsky podílel.

To album na mě zapůsobilo velice zvláštním dojmem. Ze začátku jsem v něm viděl jen HC/thrash, který hraje kdekdo a na můj vkus už to není nic závratného, co by mě posadilo na prdel. Avšak přece. Přece jen v mých skromných a poněkud chudých přehledech o metalu (což je na škodu, ale zase nemohu spousty kapel srovnávat s jejich vzory), jsem nenašel skupinu, která by se Elysium podobala a tím se mi začal rýsovat jejich osobitý styl. Oproti Territory má Jirka jinou barvu hlasu, kterou jsem od něj nečekal a celkově to posadilo styl kapely poněkud vedle, než bych po předchozích Jirkových projektech čekal.

Elysium je oproti předchozím Jirkovým projektům daleko techničtější a je vidět /vlastně slyšet/, že jeho spoluhráči jsou na daleko vyšší hráčské úrovni, než byli jeho spoluhráči předchozí. Na albu se střídá mnoho technických a rytmických rifů. Dle mého názoru je tady hodně cítit vliv Hypocrisy a Death. Death především, i když podle bonusu, který Elysium nakonec alba zařadili a schválně o něm nepsali na seznamu písní, by se spíše mohlo zdát, že Hypocrisy bude dominovat. Avšak podle technické náročnosti si myslím, že Jirka právě kvůli kvalitě zakotvil u Elysium. Elysium je opravdu vynikající technickou kapelou, která v sobě mísí surovost a la Hypocrisy a technikou připomínající Death. Rytmické změny jsou opravdu závratné a tvrdost není ve zvuku, jak bývá zvykem u jiných kapel podobného stylu, kdy je tvrdost dělána hlavně barvou zvuku než celkovým výrazem. Elysium má ve svém albu spoustu zvratů, které vás ukolíbají svou klidnou náladou, která se z ničeho nic převrhne v nenásilný masakr, který není závratný svou rychlostí, jak by se dalo čekat, ale právě skloubením techniky a zvuku dobře propracovaných rifů a různých ruchů, jenž umocňují celý děj písně. Defakto nemusíte ani vědět, o čem se zpívá a vtáhne vás to do sebe stejně jako kvalitně napínavý film.

Na závěr musím podotknout, že Jirkovo tvrzení, že za dobrou kapelou se vyplatí jezdit tak daleko na zkoušky, je opravdu pravdivé, neboť Elysium se podle mě řadí mezi kapely s evropskou kvalitou. A kdybyste jste nevěděli, že pochází z Čech a viděli byste je někde na fesťáku s mezinárodní účastí, tak byste nevěřili, že pochází ze stejné drápaniny jako vy.

Supino